ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE

Energetické subsystémy

REZZO
Soustava zásobování elektrickou energií
Soustava zásobování zemním plynem
Soustava zásobování teplem ze SCZT
Zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla

---

Centralizované zásobování teplem

Mapové výstupy

 Dodávku tepla ze soustav CZT ukazují následující obrázky:

Dodávka tepla ze SCZT dle sektoru spotřeby výchozí rok 2001

Dodávka tepla ze SCZT dle pásma odběru výchozí rok 2001

Souhrnný popis

Zásobování teplem ze sítí CZT je ve Zlínském kraji rozvinuto v řadě lokalit. Zejména je spojeno s velkými průmyslovými a sídelními celky, ale nachází se i v menších městech. 

Při analýze výchozího stavu byly shledány v kraji tři hlavní typy soustav CZT:

• Největší soustavy CZT jsou vybudovány kolem velkých průmyslových center. Centrální zdroje tepla v těchto soustavách jsou velké průmyslové teplárny, které provozují kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve velkém měřítku a zásobují teplem velké průmyslové podniky i sídelní útvary. Tyto soustavy CZT mají dlouholetou tradici, jejich tepelné sítě jsou rozsáhlé, do současné podoby se budovaly řadu desetiletí a byly v nich proinvestovány stovky milionů až miliard Kč. Jsou to teplárenské soustavy ve Zlíně, Otrokovicích, Valašském Meziříčí, Vsetíně. Existence těchto velkých teplárenských soustav je založena na vybudovaných velkých energetických zdrojích v místním průmyslu. Při kombinované výrobě elektřiny a tepla v těchto průmyslových energetických zdrojích, které používají klasická paliva (černé a hnědé uhlí a jiné), se přirozeně nabízí velké množství levného tepla pro vytápění a to se využívá v soustavách CZT. V příslušných lokalitách (Zlín, Malenovice, Otrokovice, Napajedla, Valašské Meziříčí), je z těchto největších tepláren vytápěno celkem téměř 30 tis.bytů. 

Za technický stav těchto velkých energetických zdrojů zodpovídají příslušní vlastníci a provozovatelé, kterým přísluší rovněž zodpovědnost za vypouštění škodlivých emisí z těchto zdrojů do ovzduší. 

Velké investice byly vynaloženy zejména v teplárně Moravských tepláren Zlín při modernizaci zdroje (dva nové kotle s fluidní spalovací technologií). Tím zajišťují s předstihem plnění požadavků ekologické legislativy. 

Provoz tepelných sítí v soustavách CZT z velké části zajišťují specializované organizace, které investují do modernizace rozvodu tepla pro plnění energetické legislativy (zákona o hospodaření energií). Rovněž tyto investice (modernizace horkovodních sítí, rekonstrukce parních sítí na horkovodní) jsou v posledních letech ve všech třech citovaných soustavách CZT ve velkém rozsahu realizovány.

• Za výše citovanými největšími soustavami CZT následují menší soustavy rovněž vybudované původně v souvislosti s místními průmyslovými energetickými zdroji. Jsou to města Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyně, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm. U těchto menších soustav CZT došlo v minulosti v několika případech k odpojení tepelné sítě od původního zdroje tepla a ke vzniku nového zdroje tepla pro vytápění, přičemž původní průmyslový tepelný zdroj zůstal zachován, ale jen pro místní průmysl. To jsou například případy měst Bystřice pod Hostýnem, Holešova, Hulína, Slavičína. Nové tepelné zdroje pro soustavy CZT jsou většinou plynové výtopny. Tento vývoj byl v některých případech kompromisem mezi využitím výhod kombinované výroby elektřiny a tepla v průmyslovém energetickém zdroji a výhodami jednoduchého ekologického zásobování teplem z plynových kotelen. Kompromis ve většině případů pomohl ke zlepšení ovzduší v místě a centralizované zásobování teplem zejména bytového sektoru v příslušných lokalitách zůstalo zachováno. Nově vzniklé tepelné zdroje jsou většinou střední kategorie (REZZO 2) a z hlediska vlivu na životní prostředí jsou dnes pod kontrolou krajského orgánu životního prostředí.

• Třetí typickou skupinou soustav CZT jsou relativně nové a technicky pokrokové malé soustavy CZT, které vznikly v řadě míst zejména pro zásobování bytového sektoru teplem v souvislosti s plynofikací kraje a v poslední době též v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o soustavy CZT pro řádově několk set bytů až po nejmenší pro několik desítek bytů. Jsou to soustavy s plynovými výtopnami, v některých případech i s malými zdroji kombinované výroby elektřiny a tepla a ve třech případech s výtopnami na biomasu. Lokality jsou Brumov – Bylnice, Hluk, Slavičín, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice, Zubří. Nejmodernější jsou soustavy CZT s výtopnami na biomasu v Hostětíně a v Roštíně, které zásobují všechny rodinné domy v obcích teplem tepelnými sítěmi, které jsou provedeny nejlepší soudobou technologií s individuálním předávacími stanicemi s dálkovým ovládáním, monitorováním a regulací.

Úplný přehled lokalit, vybavených sítěmi CZT:

 

Lokalita	Provozovatelé zdrojů tepla v soustavě CZT  (držitelé licence na výrobu tepelné energie)	Prodej tepla (GJ/r) 2002
Brumov - Bylnice	CZT Brumov-Bylnice	28 287
Bystřice pod Hostýnem	TON - Energo a.s., Tepelné hospodářství Bystřice pod Hostýnem s.r.o.	157 945
Hluk	ATRIUM THERM, s.r.o.	4 098
Holešov	TON-ENERGO a.s. Holešov, Tepelné hosp. Holešov, s.r.o.	151 637
Hostětín	Obec Hostětín	3 592
Hulín	PILANA TOOLS a.s., SATE Hulín, s.r.o.	43 391
Chropyně	Energetika Chropyně, a.s.	304 063
Jablůnka	D-TECHNIK a.s.	pouze pro průmysl
Karolinka	Městský bytový podnik Karolinka	20 419
Kroměříž	TECHEM Kroměříž	150 488
Luhačovice	Lázně Luhačovice a.s., TEPLO KVĚTEN, s.r.o.	73 607
Napajedla	NBTH, s.r.o. + Teplárna Otrokovice a.s.	44 800
Otrokovice	Teplárna Otrokovice a.s.	2 062 125,50
Roštín	Obec Roštín	12 050
Rožnov pod Radhoštěm	ENERGOAQUA, a.s.	355 800
Slavičín	BTH Slavičín, spol.s r.o., Prabos plus, a.s.	77 981
Uherské Hradiště	CTZ s.r.o.	218 170
Uherský Brod	REGIO UB, s.r.o.	88 925
Valašská Bystřice  (CZT je ve fázi přípravy)	Valašskobystřická obecní, spol. s r.o. (tepelný zdroj se připravuje)	0
Valašské Klobouky	Výroba tepla Valašské Klobouky s.r.o.	19 200
Valašské Meziříčí	DEZA a.s.	375 572
Vizovice	Nemovitosti města Vizovice	16 103
Vsetín	Zásobování teplem Vsetín a.s., TES VSETÍN, s.r.o.	593 764
Zlín	MORAVSKÉ TEPLÁRNY, a.s.	1 744 638
Zubří	Teplo Zubří, s.r.o.	14 085

Popis jednotlivých soustav CZT

Brumov-Bylnice:

Město Brumov – Bylnice provozuje soustavu CZT od roku 1983. Základním zdrojem tepla je plynová teplovodní kotelna o celkovém instalovaném výkonu 6,8 MW. Tepelná síť o celkové délce 3,8 km je dvoutrubková, klasického provedení, uložená v neprůlezných kanálech. Počáteční průměr potrubí od zdroje tepla je DN 250. Soustava zásobuje 494 bytů v bytových domech a objekty občanské vybavenosti (základní a mateřskou školu, zdrav.středisko, kult.dům, sportovní stadion, plavecký bazén atd.). Soustava CZT byla v 90 tých letech doplněna dalším tepelným zdrojem – kotelnou na biomasu (jeden kotel 1 MW), která je provozována celoročně, zatímco plynová kotelna slouží jen v topné sezóně.

Bystřice pod Hostýnem: 

Průmyslová uhelná teplárna TON-ENERGO a.s. zásobuje parou průmyslové podniky TON a.s. a KOVONAX s.r.o.. Dříve tento tepelný zdroj provozoval i horkovodní síť pro město Bystřice pod Hostýnem (bytové hospodářství, terciální sektor i drobný průmysl a živnosti), avšak po plynofikaci města byla tato horkovodní soustava přeměněna na teplovodní s novým plynovým zdrojem v majetku města. Dnes tento zdroj i teplovodní soustavu CZT provozuje společnost Tepelné hospodářství Bystřice pod Hostýnem s.r.o.

Hluk:

Obec Hluk má malou jednoduchou soustavu CZT pro 120 bytů. Soustavu provozuje v pronájmu firma Atrium Therm z Uherského Hradiště. Zdrojem tepla je plynová kotelna s třemi kotli o celkovém instalovaném výkonu cca 1 MW. Teplovodní otopná soustava zásobuje 5 bytových domů prostřednictvím tlakově závislých předávacích stanic.

Holešov: 

Podobně jako Bystřice pod Hostýnem i město Holešov bylo zásobováno teplem z průmyslového zdroje – uhelné výtopny závodu TON parním napaječem z něhož byly zásobovány průmyslové podniky, terciální sektor i bytové hospodářství. Dnes zůstali jen čtyři průmysloví odběratelé (TON a.s., Mopas a.s., TOSTA a PSG dřevo) a jediný odběratel komunálního sektoru – plavecký bazén. Komunální a bytový sektor dnes zásobuje z nového plynového zdroje společnost Tepelné hospodářství Holešov.

Hostětín: 

Malá obec Hostětín má od roku 1999 teplovodní soustavu CZT se zdrojem tepla na biomasu. V soustavě je 67 odběratelů tepla z toho 64 rodinných domů.

Hovězí: 

V obci je sídliště, které bylo dříve zásobováno teplem z průmyslového podniku Vsacko Hovězí. Po plynofikaci obce bylo zásobování teplem z centrálního zdroje zrušeno. Licence Vsacko Hovězí na výrobu a na rozvod tepelné energie byla zrušena.

Hulín:

Největším průmyslovým podnikem ve městě je podnik PILANA TOOLS a.s. Má velké tepelné hospodářství v areálu podniku, kde zásobuje teplem z centrální kotelny nejen vlastní objekty, ale i objekty, externích firem, sídlících v areálu. Mimo areál podniku provozuje podnik malou soustavu CZT se zdrojem tepla pro bytové domy (Sídliště Družba - 188 bytových jednotek). Další dvě malé soustavy CZT ve městě Hulíně provozuje firma SATE Hulín, s.r.o. a zásobuje 440 bytů.

Chropyně:

Největším průmyslovým podnikem v městě byl podnik Technoplast, který měl průmyslovou teplárnu a z ní zásoboval teplem i město. Dnes je tato teplárna i se souvisejícím energetickým hospodářstvím samostatná společnost Energetika Chropyně a.s., která zásobuje teplem několik průmyslových podniků, terciální sféru města a 965 bytů. Soustavy CZT jsou dvě – parní a teplovodní. Zdrojem tepla pro obě soustavy je plynofikovaná teplárna s protitlakým turbosoustrojím o instalovaném výkonu 2,5 MW.

Jablůnka:

Zdrojem tepla pro průmysl i obec byla v minulosti průmyslová výtopna zbrojovky Jablůnka. Tento podnik byl transformován na společnost D – TECHNIK a.s.

Karolinka

Město Karolinka s necelými 3000 obyvateli je pro vytápění bytových domů vybaveno 4 plynovými teplovodními kotelnami, z nichž každá zásobuje malou tepelnou sítí několik bytových domů. Jedná se tedy o několik malých soustav centralizovaného zásobování teplem. 

Kroměříž:

V Kroměříži byla teplárna (společnost Teplárna Kroměříž), která je v likvidaci a již nemá licenci na výrobu a rozvod tepelné energie. Soustavu zásobování teplem převzala firma TECHEM a.s.. Ve skutečnosti se nejedná o sjednocenou soustavu CZT, ale o pět menších teplovodních soustav s vlastními tepelnými zdroji (plynovými kotelnami). Celkem je zásobováno 3 500 bytů + školy, obchodní dům a další (celkem 12 odběratelů).

Luhačovice:

V městě Luhačovice jsou dvě soustavy CZT. V lázeňské části je provozovatelem centrálního zdroje tepla a tepelné sítě akciová společnost Lázně Luhačovice. Zdroj tepla a tepelná síť je v majetku společnosti. Systém zásobování teplem se skládá z jedné plynové parovodní kotelny. Původně zde byla uhelná výtopna, která byla přebudována v roce 1986 až 1987 na plynovou kotelnu. Soustava zásobuje areál lázní včetně plnírny minerální vody, kterou provozuje externí provozovatel a dva objekty terciální sféry města.
Druhá soustava CZT je v sídelní části města a jejím provozovatelem je společnost Teplo Květen, s.r.o. Zdroj tepla a tepelná síť je v majetku společnosti. Vlastníkem společnosti je bytové družstvo Květen Luhačovice. Systém zásobování teplem se skládá z jedné plynové teplovodní kotelny, která je vybavena i kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (jednou kogenerační jednotkou MT 140). Soustava zásobuje jen bytový sektor (6 bytových domů se 156 byty).

Napajedla:

V převážné části města je provozována soustava CZT, jejímž provozovatelem je městská společnost NBTH, s.r.o. Soustava měla původně vlastní tepelné zdroje (plynové kotelny). Vlastní zdroje tepla byly nahrazeny odběrem dálkového tepla z Teplárny Otrokovice a.s.. Dnes jsou provozovány dvě blokové předávací stanice a tepelná síť, ze které jsou zásobovány objekty terciální sféry města a bytový sektor (cca 980 bytů). Další menší soustava CZT je provozována v okrajové části města v sídlišti „Malina“. Provozovatelem je rovněž společnost NBTH, s.r.o. a provozuje tepelný zdroj – plynovou kotelnu, ze které zásobuje pouze bytový sektor (3 odběratelé, celkem 63 bytů). 

Otrokovice:

V městě Otrokovicích je velká průmyslová teplárna, která kromě průmyslových podniků zásobuje teplem i bytový sektor a občanskou vybavenost města Otrokovic, dále části města Zlína – Malenovic a města Napajedel. Teplárna zásobuje parou velké průmyslové podniky Barum – Continental s.r.o. Otrokovice a Aliachem a.s. Fatra Napajedla a řadu dalších průmyslových odběratelů. Provozuje čtyři parní a jednu horkovodní soustavu CZT. Kromě průmyslu zásobuje velký počet obchodních firem a objektů občanské vybavenosti v Otrokovicích a Malenovicích a dálkovým potrubím město Napajedla.

Roštín:

Obec se nachází v rekreační oblasti a chráněné krajině „Přírodní park Chřiby“ na západním úpatí Chřibů v nadmořské výšce cca 300 m n.m. v okrese Kroměříž. V obci žije 700 stálých obyvatel (460 domovních čísel, z toho je 300 trvale obydlených), kromě toho je zde ještě 180 rekreačních objektů. Problematikou zásobování obce teplem se zastupitelstvo obce zabývalo již od roku 1994, následně v srpnu 1995 byl Generálnímu ředitelství Jihomoravských plynáren a.s. Brno předložen projekt plynofikace obce, ze kterého vyplynulo, že obec bude možné plynofikovat v horizontu roku 2005 - 2010. Obec se nachází v dosti nevýhodné poloze vůči hlavním trasám plynovodu a pokud by zvolila toto řešení, musela by z vlastních prostředků hradit výstavbu vysokotlakového přívodu, vč. regulačních stanic. Vzhledem k poloze obce na úpatí zalesněných kopců v zemědělské oblasti, kde každoročně vzniká větší množství odpadní biomasy – dřevní odpad, sláma – byl již v roce 1995 zpracován projektový záměr na zásobování obce teplem z centrálního zdroje spalujícího biomasy. Stavba centrálního tepelného zdroje byla zahájena v září 2000, dokončena a uvedena do provozu v březnu 2002. Náklad na investiční záměr byl 69.500.000,- Kč.
Na CZT je napojeno 176 odběrných míst, z toho 150 rodinných domků, budova obecního úřadu, škola apod.), což představuje cca 75% z celkového projektovaného výkonu. Rozvody po obci jsou provedeny z předizolovaného potrubí, celková délka rozvodů je 8100 m a přípojek cca 2000 m.

Rožnov p.R.:

V městě Rožnově pod Radhoštěm je provozována soustava CZT firmou ENERGOAQUA, a.s., která má tepelný zdroj – parní výtopnu na zemní plyn a těžký topný olej. Provozuje parní, horkovodní i teplovodní síť (celkem 7 tepelných napáječů z toho 2 parní) a zásobuje jak průmyslové odběratele, tak terciální i bytový sektor města. Vytápí celkem 4 178 bytů. 

Slavičín:

Město Slavičín s cca 7000 obyvateli má dvě soustavy CZT. Větší z nich je původní soustava, která je v majetku města a provozuje ji společnost BTH Slavičín, spol. s.r.o. V soustavě jsou tři tepelné zdroje – plynové teplovodní kotelny. V jedné z těchto kotelen je i kombinovaná výroba elektřiny a tepla (dvě kogenerační jednotky TEDOM MT 140) a ještě jeden kotel na spalování biomasy. V soustavě je deset odběratelů tepla (terciální i podnikatelský sektor a bytový sektor s 987 byty). Druhá soustava je průmyslová, zdroj tepla je v průmyslovém podniku Prabos a.s. a teplo je dodáváno třem externím odběratelům, z toho bytový sektor je 28 bytů.

Uherské Hradiště:

Centralizované zásobování teplem v Uherském Hradišti má již dlouhou tradici. Zdroj tepla i tepelná síť byla původně parní. Dnes jsou v soustavě čtyři tepelné zdroje a tepelná síť je zcela zmodernizována. Provozovatelem zdrojů tepla i tepelné sítě je společnost CTZ s.r.o. Uherské Hradiště. Zdroje tepla a tepelná síť je v majetku města a společnosti MVV EPS s.r.o., majoritu má společnost MVV EPS s.r.o. Soustava CZT zásobuje jeden průmyslový podnik, městské objekty terciální sféry a bytový sektor (4 235) bytů.

Uherský Brod:

V Uherském Brodě je centralizované zásobování teplem spojeno zejména s bytovou výstavbou sídlišť z panelových domů v 60tých a 70tých letech 20.stol. V sídlištích bylo vybudováno celkem 9 tepelných zdrojů a kolem každého z nich malá tepelná síť pro bytové domy v nejbližším okolí. Tato koncepce zůstala zachována pouze s tím rozdílem, že největší kotelna původně uhelná byla zrušena a nahrazena novou plynovou kotelnou se dvěma jednotkami TEDOM MT 140 pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Všechny ostatní kotelny jsou plynové. Tepelné sítě jsou teplovodní a ve většině případů ještě čtyřtrubkové. Soustav je celkem 9 a největší z nich má délku sítě 1 200 metrů. Rozhodující podíl na odběru tepla má bytový sektor (2 309 bytů) a pouze malá část produkce tepla je dodávána objektům terciálního sektoru. 

Valašská Bystřice:

Centralizované zásobování teplem v obci Valašská Bystřice dosud neexistuje. Obec zahájila v roce 2003 budování soustavy CZT a za tímto účelem založila společnost „Valašskobystřická obecní, spol.s r.o.“, která již získala licenci na výrobu a rozvod tepelné energie.

Valašské Klobouky:

V obci je soustava CZT výhradně pro vytápění bytů. V soustavě jsou dva tepelné zdroje – plynové kotelny nedávno zmodernizované, tepelná síť je stará 23 let a je v havarijním stavu. Provozovatelem soustavy je společnost Výroba tepla s.r.o. a zásobuje 364 bytů.

Valašské Meziříčí:

Rozsáhlá soustava CZT založená na dodávce tepla z průmyslového podniku DEZA a.s., kde je průmyslová teplárna. Teplárna zásobuje tepelnou energií především vlastní podnik, ale dodává teplo i externím odběratelům jak ve formě páry, tak ve formě horké vody. Provozuje tři tepelné sítě (dvě parní a jednu teplovodní). Ve formě páry odebírá teplo zejména masný průmysl, mlékárna a další. Teplovodní síť zásobuje zejména terciální sektor a bytový sektor (přes 5000 bytů). Teplo pro zásobování bytového sektoru nakupuje od dodavatele společnost CZT Valašské Meziříčí s.r.o., která provozuje sekundární tepelnou síť v částech obce Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou.

Vizovice:

V obci jsou dvě soustavy CZT především pro vytápění bytů. Je vytápěno celkem 313 bytů Jediným nebytovým objektem, zásobovaným teplem ze soustavy CZT je obchodní středisko.

Vsetín:

V městě Vsetíně je velká soustava CZT s hlavním zdrojem tepla – teplárnou společnosti Zásobování teplem Vsetín a.s. Společnost provozuje čtyři tepelné zdroje a dvě primární tepelné sítě (parní a horkovodní). Provozuje rovněž sekundární teplovodní sítě. Hlavní zdroj tepla - Teplárna Jiráskova má dva horkovodní plynové kotle (35 a 58 MW) a dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla po 4,7 MWt a 4,7 MWel. Tento zdroj pracuje do horkovodní sítě spolu s výtopnou Ohrada, která má pět horkovodních kotlů a může spalovat kromě zemního plynu též těžký topný olej. Parní síť je zásobována parou z uhelné kotelny Jasenice (dříve Zbrojovka Vsetín) a zásobuje zejména průmyslové odběratele tepla. Záložní zdroj pro parní síť je plynová kotelna MZT se dvěma parními kotli (17,5 a 5,6 MW). Největším odběrem tepla ze soustav CZT je bytový sektor (cca 60%), průmysl cca 21% a terciální sektor cca 19%.

Zlín:

Krajské město Zlín má z celého kraje největší soustavu CZT. Zdrojem tepla v soustavě je teplárna společnosti Moravské teplárny a.s.. Teplárna provozuje rozsáhlé parní rozvody pro průmyslové odběratele, ale zásobuje z nich i odběratele terciálního sektoru a rovněž i obyvatelstvo. Dále provozuje horkovodní soustavu CZT s přenosovou kapacitou 273 MW v městě Zlíně, ze které je zásobována teplem celá teplofikovaná část města. 

Zubří:

Centralizované zásobování teplem v městě Zubří bylo do roku 2001 provozováno z průmyslového podniku Gumárny Zubří. Soustava byla parní. Od počátku roku 2002 je provozovatelem CZT společnost TEPLO ZUBŘÍ s.r.o. a provádí přechod z parní soustavy na soustavu teplovodní. V roce 2003 je nákup tepla z Gumáren Zubří a.s. již odpojen a soustavu zásobuje nový vlastní plynový zdroj společnosti TEPLO ZUBŘÍ s.r.o. (výtopna o instalovaném výkonu 2,8 MW). 

Vývoj v soustavách CZT

Varianta 1

Varianta 1 předpokládá kromě nutné obnovy technologického zařízení zdrojů tepla v soustavách CZT a nutné obnovy dožitých částí tepelných sítí rovněž zásadní investice do změn struktury spalovaných paliv s důrazem na užití biomasy v centrálních zdrojích tepla na úkor lokálních zdrojů. Přitom současně je předpokládáno uplatnění nových energetických technologií, což představuje např. užití biomasy ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, uplatnění bioplynu ze zplyňování biomasy, kombinace druhotných energetických zdrojů s klasickými palivy ve zdrojích tepla pro CZT (solární energie, biomasa a tepelná čerpadla s tuhými a plynnými palivy ), uplatnění palivových článků atd. Předpoklad realizace této varianty je spojen s očekáváním vyššího tempa ekonomického rozvoje a tedy i s růstem průmyslu a ostatních sektorů za současného investování do úspor energie u konečných spotřebitelů. Celková spotřeba tepla v soustavách CZT poroste jen mírně, protože nárůst odběrů tepla vlivem přírůstku nových odběratelů bude kompenzován úsporami energie u konečných spotřebitelů vlivem zateplování budov a vyššího stupně regulace spotřeby.

Varianta 2

Varianta 2 počítá s nižším tempem ekonomického růstu a tím i nižším objemem investic jak v průmyslu, tak i v ostatních odvětvích včetně investic do úspor energie u konečných spotřebitelů. To se projeví i v soustavách CZT, kde budou realizovány jen nutné obnovy technologického zařízení zdrojů tepla i tepelných sítí. Přesto i při těchto snížených investicích budou při nutných obnovách uplatněny nové energetické technologie. Celková spotřeba tepla v soustavách CZT bude stagnovat.

Vývoj do roku 2010: 

V kraji je skupina sedmi lokalit, ve kterých budou do roku 2010 realizovány významné investice do soustav CZT. Jsou to jednak největší města Zlín, Otrokovice, Vsetín, Valašské Meziříčí a Uherské Hradiště a kromě těchto největších měst ještě město Hulín a obec Valašská Bystřice. 

Zásadní investice (výstavba nové soustavy CZT a modernizace městské soustavy CZT) budou realizovány v lokalitách Valašská Bystřice (nová soustava CZT - cca 92 mil.Kč) a město Hulín (rekonstrukce soustavy CZT - cca 17 mil.Kč). Tyto investice dohromady slibují úspory energie ve výši cca 8000 GJ a úměrně tomu přínosy ve snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší v příslušných lokalitách. 

Další významné investice budou vynaloženy v Otrokovicích (Teplárna Otrokovice a.s. cca 200 mil.Kč), ve Valašském Meziříčí (DEZA a.s. cca 30 mil.Kč), v Uherském Hradišti (CTZ s.r.o. Uherské Hradiště cca 30 mil. Kč), ve Vsetíně (Zásobování teplem Vsetín a.s.) a ve Zlíně (Moravské teplárny a.s. cca 50 mil.Kč a Teplo Zlín a.s.). 

Součet všech těchto významných investic představuje finanční objem cca 440 mil.Kč.

Další skupina lokalit, ve kterých budou realizovány v soustavách CZT investice menšího rozsahu jsou lokality Brumov – Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Chropyně, Kroměříž, Luhačovice, Napajedla, Rožnov p.R., Slavičín, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice a Zubří.
V několika lokalitách jsou soustavy CZT buď zcela nové a nebo nevyžadují větší investice, proto zde do roku 2010 investovat nebudou. Jsou to lokality Hluk, Hostětín, Karolinka a Roštín. Celková dosažitelná úspora energie tímto rozsahem investic je cca 60 000 GJ (v roce 2010).

Vývoj do roku 2025:

Varianta 1

Největší investice budou vloženy do zdrojů tepla a tepelných sítí v soustavách CZT města Zlína (Moravské teplárny a.s. a Teplo Zlín a.s. dohromady přes 800 mil.Kč), města Otrokovic a připojených lokalit (Teplárna Otrokovice a.s. přes 600 mil.Kč), města Uherského Hradiště (CTZ s.r.o. Uherské Hradiště přes 100 mil. Kč). Ve značném počtu zdrojů těchto soustav CZT je v této variantě předpokládáno uplatnění OZE (biomasy) pro výrobu tepla, v kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Rovněž v dalších lokalitách bude nutno do soustav CZT investovat pro jejich obnovu a modernizaci. Celkový objem investic v kraji je oceněn ve výši přes 2 000 mil.Kč a bude dosažena úspora energie až 150 000 GJ (v roce 2025).

Varianta 2

Největší investice ve velkých teplárnách a soustavách CZT Města Zlína, Otrokovic, Vsetína, budou stejného řádu jako ve variantě 1. Tyto velké soustavy CZT a velké energetické zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla velkého rozsahu jsou finančně silné a ve vlastním zájmu nemohou modernizaci zanedbat. Ohroženy jsou menší soustavy CZT, které jsou více závislé na ekonomické prosperitě svých odběratelů tepla. Ani varianta 2 však neznamená ekonomický pokles a proto neuvažujeme o stagnaci investic do udržení provozuschopného stavu soustav CZT. 

Celkový objem investic v této variantě oceňujeme ve výši cca 1 600 tis.Kč a dosaženou úsporu energie ve výši cca 130 000 GJ (v roce 2025).