11. 10. 2008
Základy energetického managementu
Energetický management je možné definovat jako soubor nástrojů a opatření uplatňovaných pro vědomé řízení procesů v energetice s využitím energeticko – ekonomického potenciálu v jednotlivých oblastech.
Obecně lze konstatovat, že energetický management má dva základní cíle, a to v první řadě optimalizovat oblast spotřeby energie a následně i oblast výroby a dodávky energie.
Cíle energetického managementu
Hlavním cílem energetického managementu v řešeném systému je dosažení hospodárného, spolehlivého a ekologicky šetrného provozu energetického hospodářství při zajištění všech energetických potřeb systému.
Dílčími cíli jsou pak:
- zajištění odpovídajícího stavu všech provozovaných energetických zařízení
- zajištění potřebného množství jednotlivých požadovaných forem energie
- zajištění hospodárného užití jednotlivých forem energie
- zajištění rozvoje celého energetického hospodářství
- zajištění požadované spolehlivosti dodávek jednotlivých dodávaných forem energie
- optimalizace lidských zdrojů potřebných pro provozování energetického hospodářství
Operativní řízení
Cílem operativního řízení energetického systému je dosáhnout optimálního provozu, při kterém je zajištěno spolehlivé zásobování energií při maximální hospodárnosti provozu systému.
Pro řízení energetického hospodářství využívá eng. management následující nástroje:
- legislativní (EZ, zákon o hospodaření energií, prováděcí vyhlášky a atd.)
- plánovací (energetické generely, územní plánování, EK, atd.)
- analytické (energetický audit, energetický průkaz, atd.)
- technické (monitoring spotřeby energie, regulace)
- statistické (energetická statistika, bilance)
Objektový energetický management
Tento způsob řízení spotřeby energie je uplatňován zejména u budov administrativních a budov terciární sféry.
Objektový energetický management je obecně založen na následujících principech:
- měření a řízení dodávek jednotlivých forem energií a médií
- optimalizace spotřeby energie s využitím akumulačních, technických a technologických schopností a vlastností objektů a energetických zařízení
- optimalizace cenových tarifů nakupovaných forem energie
- sledování, archivace a vyhodnocování základních a doplňkových údajů spotřeb a porovnávání s normovými hodnotami
- zjišťování účinnosti energetických procesů
- pravidelná kontrola stavu energetického výrobního, rozvodného a odběrného zařízení
Monitorování spotřeb energií
Pro možnost vyhodnocování chování řízených energetických systémů je nutno monitorovat průběh spotřeby resp. výroby energií.
Rozlišujeme následující cíle pro monitorování:
- zajištění bezpečnosti při provozu systému
- zajištění technické provozuschopnosti systému
- zajištění optimálního provozu systému
Při měření fyzikálních veličin je nutno respektovat základní pravidla pro zajištění korektního vyhodnocení monitorovaných údajů.
Při praktické aplikaci metrologie je nezbytné vycházet z těchto zásad:
- rozlišovat jednotlivé typy veličin (množství, stav)
- používat soustavu jednotek SI
- instalovat měřidla odpovídající parametrům měřené veličiny a potřebné přesnosti měření
- určení úrovně měření respektující hierarchii prvků systému
- zajistit zpracování plánu monitorovacích míst a plánu odečtu pro jednotlivá měřící místa za účelem fakturací
- rozdělení měřících míst na měření odečítaná automaticky a měření odečítaná manuelně
- zajištění pravidelného normou předepsaného ověřování měřidel
Energetická bilance – kriterium hodnocení hospodaření s energií
Energetickou bilanci lze obecně definovat jako proces porovnání energetických vstupů a energetických výstupů řízeného systému. Energetická bilance má komplexní vypovídající schopnost o stupni efektivnosti využívání všech forem energie ve sledovaném systému Z matematického hlediska lze energetickou bilanci chápat jako rovnici, kdy platí, že suma vstupní energie se rovná sumě jednotlivých složek výstupní energie.
Matematicky zapsáno – Edodaná = Espotřebovaná + Eztráty
Objektová energetická bilance
Objektová energetická bilance se zabývá bilancováním zdrojů energie a spotřeby energie v rámci stavebního objektu, resp. budovy. Energetická bilance je jedním z hlavních nástrojů analýzy stávajícího stavu energetického hospodářství a slouží rovněž k plánování budoucí spotřeby energie. Z hlediska energetického managementu je jedním ze zdrojů k analýze energetické spotřeby.
Energetický management v praxi
Praktické využití energetického managementu v té nejjednodušší formě vlastně znamená aktivizaci činností mající vliv na optimalizaci spotřeb energií a následné úspory finančních prostředků.
Rozlišují se tři stupně manažerského přístupu:
Stupeň 1 – hlava - tužka – papír
Tento typ je investičně velmi málo náročný a vytváří předpoklady pro aktivní účast v programu úspor energie. Je realizovatelný ve všech objektech a předpokládá pravidelné opisy stavů všech druhů energií, vedení deníku o jejich vyhodnocování a operativních zásazích k nápravě stavu. Vyžaduje zaškolenou obsluhu a to jak odborně, tak i morálně. Patří k beznákladovým resp. nízkonákladovým opatřením v oblasti úspor energie. Je to nejjednodušší a nejlevnější způsob a také v zahraničí je tento způsob ceněn jako velmi laciné a účinné opatření.
Stupeň 2 – vyšší stupeň předpokládající využití PC
Tento typ již předpokládá využití PC a vhodných programů sloužících k vyhodnocování provozních stavů srovnáváním skutečných a naprogramovaných (požadovaných) hodnot spotřeb energií.
Stupeň 3 – využití PC k řízení provozu budovy
Tento typ je nejdokonalejší, ale je provozně i investičně nejnáročnější. Předpokládá využití tohoto zařízení k řízení energetického hospodářství objektu. Použití tohoto zařízení vytváří základ energeticky inteligentních budov.
Vzorová tabulka pro sledování spotřeb elektřiny, plynu, tepla, vody a teploty pro stažení ZDE
Závěrem lze říci, že energetické manažerství je tedy zcela zásadní opatření, které se projeví energeticky vědomým provozem a dává předpoklad pro systémovou energeticky vědomou modernizaci.